Název díla: Opilý koráb, Le bateau ivre (Z knihy Doušek jedu)
Jméno autora: Arthur Rimbaud
Kategorie: lyrická poezie
Celkové hodnocení:
Porovnávala jsem překlady této básně od pánů Čapka, Nezvala a Hrubína. V každém z nich je něco vyjádřeno lépe, než v jiném, ale celkově mi nejbližší byla asi práce pana Nezvala. Karel Čapek báseň dle mého soudu pojal až příliš jako podivnou halucinaci a naopak překlad Františka Hrubína na mě působí povrchně a nevyzrále. Vítězslav Nezval nejlépe zapadl do mého vkusu. Avšak nejvíce mě zaujala původní francouzská verze. Díky ní můžeme nahlédnout nejhlouběji do autorovy mysli.
Téma:
Básník se jako opilý koráb nechává unášet vlnami své fantazie. Už pozbyl kormidla a pluje neznámo kam. Zprvu si užívá divočiny. Všechny smysly nechává volně nasávat života. Touží vidět všechna zákoutí světa. Nakonec se ale zklidní, zatouží po návratu do Evropy. Ke stáří rezignuje a z posledních veršů je cítit až nechuť k žití.
Nejsilnější místo:
Je sais les cieux crevant en éclairs, et les trombes
Et les ressacs et les courants : je sais le soir,
L'Aube exaltée ainsi qu'un peuple de colombes,
Et j'ai vu quelquefois ce que l'homme a cru voir !
Et les ressacs et les courants : je sais le soir,
L'Aube exaltée ainsi qu'un peuple de colombes,
Et j'ai vu quelquefois ce que l'homme a cru voir !
...
Autorovi se opravdu podařilo zapůsobit na všechny mé smysly a donutit mě k zamyšlení, zda je dobré, řítit se oceánem bez kormidla a nakonec trpce litovat. Nebo se pevně chopit řízení a s řádem se plahočit životem za mlhavým cílem.
hezký blog