Poprava

1. prosince 2009 v 20:50 |  Literární tvorba
Prší a kapky deště
padají na mou hlavu,
mohu tě políbit ještě?
Odcházím na popravu.

Rozlícený dav burácí,
ty z okna koukáš ven
a vyšňoření vojáci
bijí mi na buben.

Mé uši slyší údery
a z očí tečou slzy.
Kráčím smrti v ústery,
vím, že zemřu brzy.

Stojím u oprýskané zdi.
Bez studu, bez strachu.
Mé tělo, prosto cti
dopadá do prachu.

Ty zatáhl jsi záclonu
a stiskl spoušť své zbraně,
chtěli jsme žíti pospolu.
Doufali, ale marně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Chawwá Chawwá | Web | 1. prosince 2009 v 21:03 | Reagovat

A já ještě pořád v cítím ten zvířený prach a vůni deště

Líbí, velice líbí

2 Sherin Sherin | E-mail | Web | 22. prosince 2009 v 16:45 | Reagovat

Moc povedená básnička :)

3 Agáta Agáta | Web | 23. prosince 2009 v 8:47 | Reagovat

Ale no tak! Nepřeháějte! ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama