Já a koně

23. března 2009 v 14:44 | Altáriel
Ke koním jsem se dostala díky mé maminkce-koňařce. První muj zážitek s koňmi, který si pamatuju se stal, když mi byly asi tři roky...

Bylo parné nedělní odpoledne (možná, a možná taky ne....tim si nejsem uplně jistá...) a mamka se zrovna vrátila z vyjížďky. Samozřejmě jí nenapadlo nic lepšího, než že by mě mohla trochu svést na kobylce Twiggy. Já byla nadšená. Jak sem tak nalejzala-nebo spíš jak jsem tak byla nandavána- přijel před tu lekavou kobylu nějaký "borec" na motorce. Twiggy se samozřejmě lekla, já sletěla - přímo pod koně (kam taky jinam s mojim štěstim...). Vyvázla jsem jen modřinou na ruce. Kdo by ovšem čekal, že mě takovádle událost odradila od koní, mýlil by se. Jen co motorka odjela, vydupala sem si to slíbené svezení. A od toho okamžiku se počítam mezi koňáky...

Nebyl to muj jediný pád-držim se totiž hesla "kdo nepadá, nejezdí"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maruška Maruška | Web | 3. června 2010 v 21:52 | Reagovat

trochu parafráze na opilecké heslo:
"kdo nepadá - jezdí pod své možnosti"
moc hezká fotka

2 Kočkožrout Kočkožrout | 21. června 2010 v 19:42 | Reagovat

Sqělá fotka!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama