Slova

27. února 2011 v 23:32 |  Literární tvorba
Těžko mi je, když berou mi slova
raději šatu já chci se teď vzdát
Slova jsou mocná, mocná je zloba
slov a ne zimy, je třeba se bát.
 


 


Kníška Karla Kryla

20. ledna 2011 v 23:54 |  Čtenářská kartotéka

Název díla: Kníška Karla Kryla

Jméno autora: Karel Kryl

Kategorie: Básně a písňové texty

Celkové hodnocení:

Vážím si tvorby pana Kryla. Už jsem pro to, co dokázal v minulém režimu. Jeho básně a písně mají hloubku, kterou jen tak někde nevidíme. Čiší z nich nechuť k válkám a odloučení. Jsou psány především hovorovým jazykem. Nejsou pro krásu, ale pro pravdu.

Seznam básní:

Hannibal, Potkal jsem svou tchýni, Kostelní věž, Píseň na objednávku, Zvěrokruh, Gulášová polívka, Tragédie s agentem, Píseň pro blbouna nejapnýho, Slečna Periferie, Blues pro papírový defče, Hanina, Ellena, Kateřina, Monika, Píseň pro Zuzanu, Zpívání pro miss Blanche, Prsten s kamejí, Svíčky, Balada Manoně, Žalm za Merilyn Monroe, Blátivá stráň, Stín topolů, Deštivý den, Spásonosný song, Vánoční, Píseň o klice, Přeludium, Nevidomá dívka, Romeo a Julie, Důchodce, Pasážová revolta, Nechej ho spát, Tráva, Král a klaun, Anděl, Buffalo Bill, Srdce a kříž, Pieta, Pušky a děla, Morituri te salutant, Píseň Neznámého vojína, Lásko, Salome, Habet, Pitomý chanson, Kain IX., Žalm 71., Jeřabiny, Bratři, Bratříčku, zavírej vrátka, Ruská ruleta, Znamení doby, Dědicům Palachovým, Pochod gustapa, Ruka je most, Ve jménu Humanity!, Nehažte kamení, Tak jenom pojistit, Hle, jak se perou, Co řeknou?, Marat ve vaně, Bílá hor,a Rakovina, Veličenstvo Kat, Divný kníže, 31. Kolej, Maškary, Dachau blues, Bludný Holanďan, Pták Noh, Hlas, Pomník Slzy.

Oblíbené básně:

Bratříčku, zavírej vrátka
       Vyvolává ve mně zvláštní, ponurou náladu a kdykoli ji zpívám, vidím před sebou opuštěný dům, rezavá vrátka a otisky nohou na prašné polní pěšině.
Lásko
       Zaujala mě střídáním dobra a zla či krásy a hanebnosti, kdy verše o lásce, úsměvech a slunci střídá mariáš, zpocené boty a onanování pod dekou.

První dojem po přečtení:

Překvapilo mě, jak velkou část této knížky tvoří písně, které znám už od dob, kdy jsem v dupačkách tancovala kolem rádia nebo gramofonu. Tenkrát jsem je ještě nemohla chápat.

Opilý koráb

20. ledna 2011 v 23:53 |  Čtenářská kartotéka

Název díla: Opilý koráb, Le bateau ivre (Z knihy Doušek jedu)

Jméno autora: Arthur Rimbaud

Kategorie: lyrická poezie

Celkové hodnocení:

Porovnávala jsem překlady této básně od pánů Čapka, Nezvala a Hrubína. V každém z nich je něco vyjádřeno lépe, než v jiném, ale celkově mi nejbližší byla asi práce pana Nezvala. Karel Čapek báseň dle mého soudu pojal až příliš jako podivnou halucinaci a naopak překlad Františka Hrubína na mě působí povrchně a nevyzrále. Vítězslav Nezval nejlépe zapadl do mého vkusu. Avšak nejvíce mě zaujala původní francouzská verze. Díky ní můžeme nahlédnout nejhlouběji do autorovy mysli.

Téma:

Básník se jako opilý koráb nechává unášet vlnami své fantazie. Už pozbyl kormidla a pluje neznámo kam. Zprvu si užívá divočiny. Všechny smysly nechává volně nasávat života. Touží vidět všechna zákoutí světa. Nakonec se ale zklidní, zatouží po návratu do Evropy. Ke stáří rezignuje a z posledních veršů je cítit až nechuť k žití.

Nejsilnější místo:

Je sais les cieux crevant en éclairs, et les trombes
Et les ressacs et les courants : je sais le soir,
L'Aube exaltée ainsi qu'un peuple de colombes,
Et j'ai vu quelquefois ce que l'homme a cru voir !

 ...


Autorovi se opravdu podařilo zapůsobit na všechny mé smysly a donutit mě k zamyšlení, zda je dobré, řítit se oceánem bez kormidla a nakonec trpce litovat. Nebo se pevně chopit řízení a s řádem se plahočit životem za mlhavým cílem.

Další články


Kam dál